Creepypastaa jiné příběhy

Spolužák

Publikováno 21.11.2016 v 23:01 v kategorii Creepypasta, přečteno: 118x

Dneska mám takový..."super"...den a proto jsem si napsala příběh, který není moc dlouhý, ale mně pomohl. Hned jak jsem se vypsala cítím se lépe. Taky je to taková upoutávka..třeba pro to, aby jste mi posílali své příběhy. Ráda bych si je přečetla a pokud za to stojí dala bych je i na blog...co vy na to? Více informací hned dodám.

,,....A proto je satanismus špatný." Dokončila vyučující svůj křesťanský názor na satanismus. Já osobně se do těchto věcí moc nemíchám i když by mě lidé k satanismu díky mému vzhledu zařadili hned, ale nesnáším předpojaté názory lidí, kteří říkají, že je to cesta zla a zatracení...bla, bla, bla. Každý má vlastní život a vlastní názor na věc. Jenomže oni to nechápou, myslí si, že když nám budou do hlav vtloukat co je špatné a co správné, že jim uvěříme. Jak naivní.
,,Tak jednu takovou tu máme..." Zašklebí se spolužák, který sedí jen o lavici přede mnou. Hlupáci. Nejraději bych je všechny zabila. Už jen při té myšlence mnou proběhne vlna příjemného tepla a já jako vždy se začnu utápět v představách, které zkrášlují tento hloupý svět.
Představuji si vždy různé dialogy, které se nemohou nikdy odehrát. Zrovna teď přemýšlím o tom jak krásné by bylo, kdyby ten můj "úžasný" spolužák vysel přikovaný ze stropu a já měla možnost dělat si co chci. Představuji si, jak můj krásně zaostřený nůž projíždí jeho křehkou kůží a vytváří krvavé stopy. Jak jeho srdce buší splašeně a na tváři má vyděšený výraz.
Nebo si představuji, jak mu do jeho oříškových očí zabodnu vlastní prsty a začnu oko pomalu vytahovat ven. Jeho obličej by se určitě kroutil bolestí a mé tělo by opět zalil ten příjemný pocit. U některých holek by to bylo lehčí, těm by stačilo oholit hlavu a bylo by to pro ně horší jak mučení. Jediné co by je zajímalo je, jestli jim nezůstanou jizvy a to víte, že zůstanou. Nervy, které by zůstaly přidělené k oku by se uřízly a naspaly do jeho prořízlé pusy. Určitě by se to snažil vyplivnout, ale to já nedovolím. Ta bolest musí být určitě nepříjemná, ale to není důvod proč skončit. Když už jsme u té pusy...vzala jsem nůž a pomalu jsem ho zabodla do tváře ve výši nosu a asi 3 cm od něj. Nůž pomalu klouzal po tváři směrem dolů a zanechával za sebou rozdělující se tkáň. Pramínky krve si značily svou cestu po jeho tváři. Je to tak roztomilé. To samé se opakovalo na druhé straně a já plánovala čím budeme pokračovat. Chudák...snažil se křičet, ale v tom mu zabraňovala krev vtékající do krku. Začal se dusit a já se lekla, že mi tu umře. Ne ještě ne....
Po nějaké té době se vzpamatoval a já mohla pokračovat. Vždycky mě fascinovalo, jak je kůže pevná a při tom tak křehká. Na ruku jsem mu svým nožem vyřízla pár ornamentů, které mě zrovna napadli. Bohužel jsem moc přitlačila a krev ze zápěstí vystříkla. Moje tvář, nůž i oblečení bylo od jeho krve, ale to nevadí, stejně za chvíli končíme, protože už nevypadá, že by měl sílu na pokračování. Jen tam tak klidně visí celý pobledlý. 
Svou hru jsem zakončila obkroužením celého krku, ze kterého se začaly řinout poslední litry krve a též svým krásným smíchem, který přesahoval i ten normální. Přeci jenom rozbité hračky mi jsou k ničemu a proto si musím hledat nové...
V tu chvíli jsem se probrala z transu, protože na mě hleděla celá třída. Poté se začali děsně smát ani nevím čemu. Jediná pozitivní zpráva je, že ho budu moct ve svých představách zabít znova. A ne jen jeho, ale všechny...

-Nyk

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?